Boření mýtů 4:
Můžete mluvit, můžete se smát, můžete se bavit!
originální článek nalezneze zde
Myslím, že u každého videa mých běhů, které bylo kdy nahráno na YouTube, někdo napsal „Teda, ta ale HODNĚ mluví“. Je to tak. A jsem na to pyšná. Jsem pyšná na to, že moji psi mají všechny potřebné informace za všech okolností.
Na vině za mé brzké a kompletní informace je určitě Bu. Je to moje malá perfekcionistka, která nikdy nešlápne vedle, moje úžasná border kolie s nulovou energií, drivem a akcelerací, která se pravidelně umisťuje v top 4 na MS a minulý rok vyhrála European Open – jenom díky svojí efektivní linii běhu. Jako mladý pes se uzavřela kdykoli, když dostala informace o další překážce až při dopadu, protože dopad na místo, které nebylo perfektní pro pokračování na další překážku, jí dělalo starosti. Donutila mě dávat informace extra brzy, jelikož ráda dopadá na perfektní místo pro další překážku a neustále vyžaduje informace o tom, jaká bude další překážka po té další. Samozřejmě to pozná taky z mojí řeč těla, ale protože nejsem vždycky na perfektním místě A PROTOŽE dvojitá informace je vždycky lepší než žádná informace, dávám jí taky hodně slovních povelů. A ona to miluje! Miluje, když má informace za všech okolností, miluje, když povely opakuji, aby dostala extra ujištění, že to dělá správně a miluje, když mluvím, abych do ní vlila svojí energii a ona se nemusela o nic jiného strachovat. Zajistit jí extra včasné a kompletní informace je jediný způsob, jak ji udržet šťastnou. A je to často jediný způsob, jak dostat perfektní linii běhu, obzvlášť na parkurech evropského stylu.
Nezapomeňte, že váš pes je váš nejlepší učitel – nikdo neví líp, než on/a, jak ho/ji nejlépe trénovat.
Myslím si, že slovní povely dostaly v USA špatnou pověst, protože lidé je používali jako záchranu, když už psi běželi na špatnou překážku. Slovní povely, jež prosazuji já, jsou od tohoto velmi daleko – učím psy, co tyto povely znamenají a potom je na parkuru používám, abych psa připravila na to, co bude dál – abych je celou dobu udržela přesně na ideální dráze.
Moji studenti z USA mi často vysvětlují, že jim bylo řečeno, že když budou na psa na parkuru mluvit, přestane je vnímat. – Reálná zkušenost to ale nepotvrzuje, to by mě moji psi museli naprosto ignorovat, vzhledem k tomu, jak moc mluvím!!! Jsem si celkem jistá, že kterékoli moje video uvidíte, snadno poznáte, že moji psi REAGUJÍ na slovní povely. Obvykle neříkám hop pro každou skočku, protože většinou potřebuji říct důležitější věci, například jaká bude další překážka, nebo v jakém směru ji skákat a jak. Ale mluvím v podstatě celou dobu! A moji psi to milují.
Neopakovat povely??? – Samozřejmě že ne, pokud je pes ignoruje – ALE pokud se to pes chystá udělat, můžete – tak se přece slovní povely učí - pojmenováním chování! Co je špatně na tom, říkat „tunel tunel tunel“, když pes běží plnou rychlostí do tunelu? Jenom pojmenováváte chování, ne? Že tím můžete zmást psa? Vážně? Zkoušeli jste to? Moji psi slyší opakované povely znovu a znovu a rozhodně nejsou zmatení. Naopak, excelují v rozlišování překážek na slovní povel, protože slyší povely tolikrát už v prvních fázích tréninku! A berou to jako potvrzení toho, co právě dělají, a proto MILUJÍ, když je slyší – je to pro ně upevňující. Přísahám, že běží tím rychleji, čím víc mluvím!
Přestat vnímat? Nikdy!
Určitě mluvím hodně při agility, ale navykla jsem si zlozvyk, být při tvarování (shapingu) nových triků potichu a „nechat je přemýšlet“. Fungovalo to dobře u mých zkušených psů, ale dostala jsem se do potíží, když jsem si pořídila Le, štěně Pyrenejského ovčáka. Pyrenejáci nejsou ani trochu jako Border kolie. Border kolie jsou velmi racionální a milují práci, protože milují pracovat. Pyrenejští ovčáci jsou velmi emoční a milují práci jen proto, že milují, když mohou něco dělat se svým nejlepším kamarádem – rozhodně chtějí, abyste byli celou dobu emocionálně zapojení, a chtějí od vás ujištění, že jsou ti nejlepší psi na světě.
Takže jsem si pořídila štěně, které MILOVALO hru se mnou, přiřítilo se ke mně a skočilo mi do náruče pokaždé, když jsem ji zavolala, křičíc „já, já, já, to musím být já!“ – a přesto ode mě utekla, když jsem se s ní snažila dělat triky … To prostě nedávalo smysl… - proč by neměla mít ráda triky??? Natočila jsem si jednu lekci a všimla si zvláštního vzorce: když si hrajeme, já se usmívám a směji a mluvím a vrčím a očividně se bavím. A když přepnu na jídlo a chci tvarovat triky můj obličej je najednou vážný, potichu sedím a zírám na své ubohé štěně. A pak mi to došlo – Le miluje hru, protože já ji miluji a nenáviděla triky, protože já jsem vypadala, že je taky nesnáším! Žádný div! Je to koneckonců pyrenejský ovčák! Její přístup se změnil z jedné lekce na druhou, když jsem se začala usmívat a smát a mluvit, když jsme vymýšleli její štěněcí triky. A ano, dokáže přemýšlet naprosto v pořádku, navzdory mému povídání!
Znovu, myslím si, že mluvení během shapingu získalo špatnou pověst, protože lidi se s ním snažili psovi pomoci používáním povelů a tlačením na svého psa, aby udělat tohle nebo tamto, nebo je povzbudit k téhle nebo tamté věci – což samozřejmě NENÍ, co chceme, když tvarujeme nový trik! Chceme psa, který sám nabídne akci a nabízí iniciativu. Ale taky nemusíte potichu sedět, tvářit se vážně a neříct jediné slovo! Zkuste se usmívat a smát jejich nápadům, užít si zábavu a „uspořádat party“ za ty největší pokroky! Označením jackpotu nejen kliknutím, ale i šťastným hlasem, uděláte ze svého hlasu velmi mocný tréninkový nástroj, který rozhodně chcete mít!
Když jsem udělala z jackpotů významnou část tréninku, rozhodně to dostalo mé psy na úplně jinou rychlost a rozhodně to udělalo ze všeho ještě větší zábavu! Je to opět Bu, komu musím poděkovat za objevení významu jackpotů. Protože byla tak jemná a citlivá a tak nervózní, aby udělala vše správně, musela jsem odměnit skoro všechno, abych ji udržela v chodu. – A jackpotem jsem jí mohla říct, když se jí něco extra povedlo.
A co víc: jackpoty nejsou dobré jenom jako extra informace pro vašeho psa, mají ještě lepší vedlejší účinek – donutí VÁS být nadšenějším, šťastnějším a zábavným trenérem. Zamezí tomu, že budete sedět, celí vážní a potichu zírat na svého psa. A slibuji, že si trénink mnohem víc užijete, když budete moci vyjádřit, jak šťastní jste z pokroků, které váš pes dělá!
Jen to zkuste a uvidíte, co si o tom myslí váš pes! Nezapomeňte, že váš pes je váš nejlepší učitel – nikdo neví líp, než on/a, jak ho/ji nejlépe trénovat. Nevěřte mýtům, ale experimentujte, zkoušejte a potom pozorujte, naslouchejte svému psovi a udělejte, co je pro něj nejlepší. – To je ta nejdůležitější věc, kterou jsem se o tréninku psů naučila!