Jokinka
Jméno: Carioca Zlatý Krystal
Plemeno: Papillon
Narozena: 14.12.2009
měří: cca 26 cm
váží: cca 3 kg
Agility: A2
Výstavy: V2, uchovněna
Největší úspěchy:
Mistrovství ČR mládeže 2011: 3. Místo agility družstva
Mistrovství ČR mládeže 2012: 3. Místo jumping družstva
Dog Olympic Games 2012 – Itálie: 4. Místo družstva součet, 5. místo finále
Berliner Bären Cup 2014 – Německo: čtvrtek: 1.místo agility2
sobota: 2. místo agility2, 3. místo jumping2, kombinace 1.místo
neděle: 3. místo agility2, 3. místo jumping2, kombinace 3.místo
Dania Cup 2014 – Dánsko: 3. místo agility2
Jokinka je můj vytoužený psík, kterého jsem si po pěti letech doma konečně vydobyla. Dlouho jsem se rozhodovala, jaké plemeno si pořídím a nakonec padla volba na papillona. Malý, skladný
psík, který ale není žádný gaučák, je učenlivý, agilní, má rád pohyb a budu s ním moci sportovat. Mělo to ale jeden háček, žádného papillonka jsem do té doby naživo neviděla. Proto jsem si vyhledala chovatelské stanice v našem okolí a hned dvě jsem našla. Nejdřív jsme navštívili paní Stránskou (https://www.happyemotion.websnadno.cz/) a její Endžulka mě naprosto uchvátila a já byla rozhodnutá, že papillon je ten pravý psík pro mě:). Zodpovědně jsme se však jeli podívat a poradit ještě do chovatelské stanice Zlatý Krystal (https://www.zlaty-krystal.cz/), která nám již podle stránek slibovala papillonků k vidění víc a také zkušenou paní chovatelku. No a jak už to tak bývá, měli tam zrovna dvě malé fenečky a já se rozhodla, že není na co čekat a s jednou z nich za týden odjela domů:))
Jokinka splnila moje očekávání do posledního puntíku. Je veselá, hravá, užívá si dlouhé túry, stejně jako celodenní válení v posteli. Zvládá běh u kola, bereme ji do restaurací, kde se chová naprosto bezchybně. K agility jsme se dostali, když bylo Jokince 5 měsíců a obě nás nadchlo, proto se mu od té doby intenzivně věnujeme. Pro míček by Joki udělala cokoli a agility ji díky tomu moc baví. Joki má bohužel tu nevýhodu, že si jako můj první pes musela vytrpět nejvíc začátečnických chyb, ale všechny mi dokázala prominout. Tedy až na jednu věc – moji počáteční nervozitu na závodech. Joki je v tomhle ohledu velmi citlivá a nervozitu přenesla na sebe a i když já jsem si již na závodní atmosféru dávno zvykla a snažím se ji podporovat, jak můžu, pořád s tím bojujeme.
Přesto si dokázala
vyběhat nejedno vítězství a doufám, že do budoucna jich bude víc. I když největším úspěchem pro mě nikdy nebude medaile, ale to, až to znovu na závodech rozbalí tak, jako to umí na tréninku ;).
